Dlouhé expozice – volba a příprava vybavení

Na základě četných dotazů jsem se rozhodl připravit mini sérii o tom, jak na fotografování s dlouhými časy. Samotný pojem “Dlouhé expozice” je relativní. Můžeme se bavit o několika sekundách, minutách či dokonce hodinách. A proto tato série článků, ve které probereme všechny uvedené varianty. A abychom dokázali vůbec snímek s dlouhým časem pořídit, budeme v první řadě potřebovat správné vybavení. Použít můžeme v podstatě jakýkoli digitální (i klasický) fotoaparát s tím, že čím méně bude produkovat šumu, tím lépe. Přesto i velmi dostupné amatérské modely DSLR či kompaktů s výměnnými objektivy dokáží pořídit překvapivě dobré snímky. Základem totiž není ani tak drahý fotoaparát jako vhodné příslušenství, příprava a postup práce.

Bez stativu to nepůjde

Při dlouhých expozicích se neobejdete bez rozumného stativu. Zde bych zdůraznil slůvko  rozumného, protože bohužel ne každý stativ je dostatečnou oporou pro dlouhé expozice. Čím robustnější stativ bude, tím samozřejmě lépe, protože i drobné vibrace se mohou při dlouhé expozici nastřádat do výsledné neostrosti. Takže jak poznat dobrý stativ?

 

 

V první řadě bychom měli volit takový stativ, který budeme schopni s sebou nosit na místa, kde budeme fotografovat. Dlouhé expozice se často používají v přírodě a tudíž nelze říct, že čím je stativ těžší, je automaticky lepší. Mnohem rozumnější je najít pevný lehký stativ, který následně zatížíte před expozicí. Zde se jako logická volba nabízí karbon, který spojuje pevnost a zároveň nízkou váhu. Rozhodně bych se vyvaroval plastových stativů a to samé platí pro většinu levnějších hliníkových trojnožek. Dobrým vodítkem může být jednoduchý test. Postavte stativ na pevnou podložku s maximálně vytaženýma nohama. Ukazováčkem zatlačte na střed hlavy stativu a zkuste s ním pohybovat do stran. Dobrý stativ neumožní v tomto testu žádný pohyb.

 

Zátěž pro stativ

U dlouhých expozic samotný stativ nestačí. Lehké stativy může rozhýbat pohyb větru nebo vibrace přenesené třeba od blízké silnice apod. Proto je dobré stativ těsně před expozicí zatížit pomocí zátěže s hmotností  3 a více kg. Možností je celá řada. Pokud vyrážíte do přírody, můžete sebou vzít buď speciální vak na zátěž (sandbag) nebo libovolnou tašku či batoh. Na místo je neseme prázdné a až na místě nasbíráme kameny, písek apod. a vytvoříme potřebnou zátěž.

 

Háček pro uchycení zátěže na stativ

Pokud chcete fotografovat “rozmazanou vodu”, můžete vzít prázdnou PET lahev a naplnit ji na místě vodou. V takovém případě nezapomeňte na provázek či gumu pro upevnění láhve na stativ.

 

Dálkové odpalování

Další nezbytnou pomůckou je zařízení, které Vám umožní dálkově ovládat fotoaparát bez zmáčknutí spouště. V případě dlouhých expozic máme hned dva důvody, proč jej potřebujeme. Jednak je to minimalizace otřesů při expozici a zmáčknutí či dokonce držení spouště rozhodně otřesy znamená. A hlavně dálkové ovládání umožňuje pracovat rozumně v režimu Bulb (B). Klasické expoziční režimy v drtivé většině případů neumožňují nastavit expoziční čas delší než 30s, což může být často příliš málo. A tak kombinace režimu Bulb a dálkového odpalování je jedinou cestou, jak exponovat minuty či hodiny.

Z praxe mohu jedině doporučit jednoduché drátové dálkové ovládání, u kterého můžete spoušť zaaretovat posuvníkem a po čase odměřeném na hodinkách spoušť opět uvolnit. Pokud máte dostatek prostředků, můžete investovat do dražšího programovatelného ovladače, kde navíc získáte možnost nastavit čas předem a o víc se už nestarat.

 

Naopak velmi špatnou zkušenost mám s různými bezdrátovými a infra odpalovači, které jsou pro účely dlouhé expozice zcela nevhodné. Docházejí jim často baterky, někdy jsou rušeny signály z venčí a bohužel většinou vyžadují přítomnost fotografa po celou dobu fotografování. A držet stisknutý čudlík 2 hodiny není zábava 🙂

 

Baterky či zdroj energie

U velmi dlouhých expozic v řádu desítek minut či hodin se mohou stát problémem baterie či akumulátor. Vzhledem k tomu, že zejména u nočních snímků je velice rozumné použít funkci odstraňování šumu (Long Explosure Noise Reduction), budete potřebovat aby fotoaparát v kuse vydržel minimálně dvojnásobný čas, než je samotná expozice. Což u nočních snímků může znamenat i 10 hodin provozu a tudíž potřebu baterry gripu, přídavné baterky nebo v krajním případě externího zdroje energie. Hodně záleží na tom, jakou kapacitu má Váš akumulátor, jakou spotřebu elektronika při  expozici a při následné redukci šumu atd. Navíc zejména v zimě je potřeba počítat se snížením kapacity akumulátorů v důsledku nízkých teplot. Nejednou se mi stalo, že po několika hodinové expozici se snímek neuložil, protože fotoaparátu došla energie při redukci šumu.

 

 

Fotografické filtry

Poslední, přesto velice důležitou položkou jsou šedé neutrální filtry většinou označované zkratkou ND. Jak silný filtr budete potřebovat, záleží na tom jakého času a kdy potřebujete dosáhnout. U nočních snímků většinou stačí jeden filtr ubírající 4 či 8EV. Pokud chcete fotografovat dlouhé expozice v řádu desítek minut či hodin v noci nebo obecně dlouhé expozice za denního světla, bude potřeba filtr silnější či kombinace více filtrů.

Když budete vybírat filtry, tak zde je několik praktických rad:

  • Výrazně lepší jsou klasické šroubovací ND filtry než nasouvací čtvercové či obdélníkové filtry většinou označované jako systém Cokin, ať už jsou od jakéhokoli výrobce. U těchto filtrů hrozí průnik světla po stranách a navíc optická kvalita a tudíž kresebnost bývají většinou horší.
  • Čím méně filtrů, tím lepší kresba a méně odlesků. Takže z pohledu kvality výsledku je lepší jeden silný filtr než několik slabších na sobě.
  • Pokud chcete použít silně širokoúhlý objektiv, ujistěte se, že Vám nebudou filtry způsobovat vinětaci či úplné zastínění rohů. Zejména pokud se kombinuje několik filtrů na sebe, je to častý problém.
  • Slim verze filtrů někdy neobsahují vnější závit, takže neumožňují kombinovat více filtrů najednou
  • Velmi silné ND filtry se v ČR velice špatně shánějí a často je nejjednodušší je objednat ze zahraničí.
  • Pokud mátě několik objektivů s různým průměrem závitů na filtry, můžete koupit filtr s největším potřebným průměrem a pak výrazně levnější redukční kroužky pro menší závity.
  • Silné ND filtry způsobují nádech fotografií do  fialové barvy, což je logický důsledek změny poměru viditelného a ultra fialového světla. Tento problém lze snadno odstranit při zpracování RAW formátu.

 

Svítilna pro noční fotografování

Pokud se chystáte na noční fotografování do přírody, rozhodně se vyplatí zajistit si čelovou svítilnu. Umožňuje mít obě ruce volné pro práci, pohodlnou chůzi potmě a výrazně snazší manipulaci s technikou. Zároveň se pro některé typy nočních dlouhých expozic vyplatí mít silnou LED svítílnu, která poslouží jako zdroj světla pro automatické zaostření. Není to nezbytná výbava, ale může dost usnadnit život.

 

Komfort fotografa

V případě opravdu dlouhých expozic je dobré myslet i na pracovní komfort fotografa. Řada z nás řeší možnost sedět či pohodlně ležet u stativu různými skládacími židličkami, karimatkami apod. Samozřejmostí je dostatečně teplé prádlo v zimě, dostatek tekutin a jídla. U velmi dlouhých expozic se může hodit zábava v podobě MP3 přehrávače či knihy s čelovkou apod. A pro noční snímky doporučuji vyřešit si i buzení. Dnes většinou stačí mobilní telefon.

 

Pokud máte další tipy na praktické vybavení či otázky, využijte diskuzi pod článkem..

5 komentářů u „Dlouhé expozice – volba a příprava vybavení

  1. Ja osobne bych si nedokazal predstavit nocni foceni bez teto aplikace pro iPhone:

    http://itunes.apple.com/us/app/exposure-assistant/id318575825?mt=8

    Ma sice nizke hodnoceni, protoze puvodne je asi urcena na neco jineho (nevim na co), pro ilustraci jak ji vyuzivam ja prikladam svoji review (trosku jsem ji upravil, precejen jsem ji psal pred dvema roky kdy byla moje AJ o neco horsi :D) z appstore:

    „Imagine this situation: you’re in the middle of the night somewhere out there and you want to take photo with perfect technical quality of that stuning night scenery. You will probably need to find out how set the exposure setting on your camera, because it’ll probably be exposure of one minute or longer (keeping in mind cemara usually wont allow longer than 30s except when in BULB mode)… so, how to find out the right time, aperture and ISO to got correctly exposured picture?

    First of all, you have to compose and focus. Then set the highest ISO and lowest aperture possible and try 5 second long exposition in BULB mode. Pic is too dark? OK, go to 10 secs. Exposured correctly? Right, but you have ugly (because of low apperture) and noisy (high ISO) picture. So how to get a better one? Easy!

    Run Exposure Assistant. Put ISO1600, f3.5 and 10 secs into ‚current camera settings‘. Then set ISO100 and like f8 in ‚value you want to calculate‘. App will calculate you time of exposure 14 minutes. If this is too long (when you didn’t go out just of one shot), set ISO200 and f7.1. Now you got five minutes exposure, but still barely any noise and fine technical quality…“

  2. Pěkný článek! Sám fotím dlouhé časy rád, ale většinou jen tak do 30 sekund (výjimečně více) na místech, kde pořád nějaké zbytkové světlo je, ale je ho velice málo – noční scenérie města atd.

    Jinak také doporučuji nějakou „kalkulačku“ na rychlé výpočty potřebného času jak navrhuje jiripavlik nade mnou. Podstatně to zjednodušuje práci a hlavně v začátcích pomáhá si udělat představu o délce výsledné expozice.

    Tož tak…

    • Nu, ale to nemělo být celé 🙂 Takže…

      Máte nějaké zkušenosti s používáním dvou polarizáků místo ND filtrů? Jistě, při skoro kolmém relativním úhlu to posouvají do fialova, změní odlesky, ale ještě něco dál bude jinak?
      (Totiž, druhý polarizák je o dost menší investice než sada ND filtrů.)

      Zkoušel jste, nakolik pro redukci šumu vadí, když se foťák pro druhou fázi už třeba přenáší, nebo prostě vůbec se s ním víc hýbe? Má na redukci šumu u dlouhých (hodiny) časů vliv teplota, třeba při druhé fázi už po rozednění?

      Je prakticky použitelné vyfotit jednu fotku bez redukce šumu, zavřít krytku a hledáček a vyfotit druhou – a odečíst softwarově?

      Má smysl nechat zapnutou stabilizaci u dlouhých expozic ve větru, nebo déle jak pár vteřin to neudrží? Jde mi o vibrace stativu v prudší větru (sláva Skotsku).

      Díky za případné komentáře.

      • Dva polarizaky se daji pouzit, pokud jeden je linearni. Trochu hur se odhaduje ucinek, ale jde to… Efekt bude stejny jako u ND.

        Co se tyce redukce sumu, tak logicky nejlepsi vysledek doahne pokud fotoaparat bude mit stejne podminky. Krome tepla a ruseni produkovaneho samotnym fotoaparatem jsou zde i vnejsi vlivy, ktere nezopakujete.

        A co se tyce stabilizace, tak ta nema sanci pomoci. Na tak pomaly pohyb nedokaze reagovat

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..