4Foto #30: Fotoexpedice Nový Zéland

Jak se fotografuje na Novém Zélandu? Jak cestu připravit, kam se vydat, jakou techniku vzít? To vše vám Honza poradí z aktuální zkušenosti s fotoexpedicí Nový Zéland 2014. A k tomu samozřejmě spousta fotek.

Celý příspěvek

Rozhovor: Instagram svět podle Standa_UK

Ahoj Stando. Můžeš se ve 2-3 větách rychle představit?
Ahoj, jmenuji se Standa Luksik, pochazim ze severnich Cech, konkretne z Usti nad Labem, kde jsem vystudoval obchodku. Po vojne sem nastoupil u policie v Praze, pak odchod do ciziny, konkretne Irsko kde jsem stravil 6 let, zacinal sem v Mc Donalds. Nasledovalo Letiste, servis a udrzba letadel, pak odchod do Anglie, kde pracuji pro Apple na pozici Genius.

standa_uk_1

 

Jak se to stane, že se kluk z Čech ocitne v Londýně?
No je to takova delsi story … ale hlavnim duvodem odchodu do ciziny byly penize, tehdy v roce 2006 bylo Irsko na vrcholu sve ekonomicke slavy a opravdu se tenkrat dalo slusne vydelat. Zivot v cizine je jiny, byla to hlavne prace, ale taky zabava – party. Vyplata vetsinou tydenne nebo co dva tydny, vetsi moznost cestovani a seberealizace. Irsko byl pro me dobry start co se tyce jazyka, ktery sem se musel naucit, jak se rika from “scratch“. No a nakonec po vysnivane nabidce z Apple sem odesel do Anglie, kde ziju neco pres rok.

Jak komplikovaná cesta je od McDonalda až za Genius bar u Applu?
Komplikovana byla dost. Ja sem tu myslenku dostal nekdy v roce 2009, kdy nas propustili z letiste kvuli krizi a ja mel more casu premyslet, co udelat ze zivotem. V ty dobe sem si rekl MacBook Pro mas, iphona taky, ty veci te bavi, co zkusit neco s Applem? Problem byl ze v Irsku Apple store neni a nejblizsi je az v Belfastu, coz je uz severni Irsko. Schodou okolnosti kamarad nastoupil do firmy v Dubline, ktera se zabyva prodejem Apple vyrobku a servisem pocitacu. Diky nemu sem tam zacal pracovat a po zdarnem absolovani ACMT (Apple Certified Macintosh Technician) se stal technikem. Byl to dobry zacatek toho co sem chtel v budoucnu delat. Zhruba po roce a pul sem poslal CV do Apple na pozici technika (Genius), ze ktereho se mi asi za tyden ozvaly a nakonec po asi 4 pohovorech, na ktere sem musel litat do Londonu jsem to vysnivane misto dostal 🙂 Mel sem dokonce stesti, ze jsem byl soucasti tymu co oteviral novou generaci Apple storu ve Watfordu, kde pracuji dodnes.

A teď už k focení. My tě známe hlavně z Instagramu, ale jaké byly tvé fotografické začátky?
No ty prisly az vlastne nedavno, nekdy v roce 2009 sem se zblaznil do foceni namotal me na to muj spolubydlici a ja si koupil Nikon D90 a byl sem z neho uplne vedle. Prvni zrcadlovka a fotky se mi z ni libily. Bohuzel sem se nikdy nenaucil fotit na manual a skoncil jsem u automatickeho nastaveni, coz byla samozrejme skoda. S prichodem instagramu jsem zacal pouzivat svuj iPhone 3gs a prvni fotografii sem poslal na instagram 16.06.2011.

Máš nějaký oblíbený foták, značku techniky nebo nějakou jinou srdeční záležitost?
Tak urcite jak sem uz zminil Nikon D90 byl a myslim porad je fantasticky fotak, ale moje srdecni zalezitost je urcite iPhone momentalne 5s.

 

standa_uk_2

Proč jsou úplně všechny tvé fotky na Instagramu pořízené iPhonem?
Tak ona ta myslenka sama, ze Instagram byl myslen pro mobilni telefony a format fotky ve ctverci se mi libila a vlastne libi dodnes. Je to myslim takovy novodoby twitter nebo aspon ja to tak vnimam a opravdu tu plati fotka vyda za sto slov.

Prozraď, jaké tři programy pro úpravy používáš nejčastěji?
Ja sem jich samozrejme zkousel desitky a nakonec sem si z te siroke skaly applikaci vybral 3 ktere preferuji a ktere mi bohate staci.
1. Camera+ – super aplikace na misto klasicke camery
2. Snapseed – jednoducha uprava fotek
3. SlowShutter – skvela aplikace pokud mate tripod

A jak se díváš na filtry na Instagramu?
Jeden cas jsem si strasne zamiloval dva filtry na Instagramu Early bird a Siera. Dnes uz filtry moc nepouzivam, snazim se spis vychazet z prirozenych barev a kvality fotky.

A co příchod videí? Změnil z tvého pohledu Instagram?
To je kapitola sama o sobe popravde nevim co si o tom mam myslet. Myslenka je to zajimava, ale preci jen se vice klanim ke klasicke fotografii. Me se treba libi nova funkce iPhone 5s slow motion. Mam par peknych zaberu, se kteryma bych se podelil, ale bohuzel Instagram nepodporuje zatim slow motion, tak uvidime do pristiho updatu.

Dokáže instagramový účet s cca 13.000 followery už něco vydělat nebo to děláš pro radost?
No ja to delam pro radost, rad se popichuju s kamaradem Alanem, ktery me vlastne na Isntagram privedl a myslim ze jeho feed urcite stoji za zhlednuti.

Máš nějaký cíl, kterého bys chtěl na Instagramu dosáhnout?
Asi takovy co by snad sel zrealizovat je, se dostat zase po par letech do populars :))) od te doby co je aplikace pro Android a Instagram koupil facebook nemam sanci. Je to skoda samozrejme, protoze si myslim, ze v populars by meli byt fotky kvalitni a ty co si to zaslouzi, ( cimz samozrejme nechci chvalit sebe ) ale proste spousta peknych fotek skonci v propadlisti dejin, protoze autor nema dostatecny pocet followers.

Chceš něco vzkázat do Čech?
Urcite 🙂 Drzte se hodne fotte, postujte na instagram a objevujte kolem sebe svet ve ctverci.

 

Fotografie Standy najdete na instagram.com/standa_uk.

 .

Jacquelynn Buck: Jih USA má neopakovatelné kouzlo

Ahoj Jackie, můžeš se prosím v krátkosti představit našim čtenářům?

Jmenuji se Jacquelynn Buck, žiji v malém městečku v jihovýchodní Georgii a zabývám se zejména portrétní a svatební fotografií. Vyrostla jsem v Pensylvanii a během posledních  12 let jsem žila na mnoha místech na jihu USA podle působiště mého muže. Začínala jsem jako fotografka přírody a krajinek, protože jsem vždy milovala cestování. Dodnes je cestování mou velkou láskou a kdykoli někam vyrazím, vždy mám fotoaparát s sebou a bloguji o svých cestách. Mezi moje další koníčky patří četba, ráda zkouším nové zajímavé restaurace a miluji víno.

Poprvé jsme se potkali na konferenci WPPI (asociace svatebních a portrétních fotografů) v Las Vegas. Znamená to, že dnes se soustřeďuješ už jen na svatby a portréty?

Když jsme se poprvé potkali, byla to moje třetí návštěva této akce jako svatební a portrétní fotografky a bylo to poprvé, co jsem na WPPI přednášela. Ale jak jsem již zmínila, moje začátky v Severní Karolíně byly spojené s krajinou a přírodou vůbec. Vlastně jen tak pro zábavu jsem se stala členkou místního fotoklubu, začala jsem se učit pracovat s Nikonem, se světlem a soustředila se na fotografování v exteriéru. Pak jsem začala své fotografie přihlašovat do různých soutěží, prodávat je a rozhodla jsem se být fotografkou na plný úvazek. Přestěhovali jsme se do Ohia, já jsem se dohodla s několika galeriemi a následující tři roky jsem cestovala, účastnila se workshopů v Evropě i USA a prodávala fotografie ze svých cest. Ke konci pobytu v Ohiu jsem začala fotografovat i portréty a svatby a postupně jsem se komerčně soustředila výhradně na tuto oblast.

Pokračuješ v práci na svém projektu Real women?

Když jsem se rozhodla stát se fotografkou na plný úvazek, chtěla jsem aby moje práce měla nějaký větší smysl. V USA a obecně na celém světě mají ženy velmi často nízké sebevědomí. Myslí si, že nejsou dost krásné, nejsou dost atraktivní, protože se srovnávají se supermodelkami a filmovými hvězdami. Proto jsem chtěla dělat fotografie, které budou oslavou přirozeného ženství – žen, které nejsou štíhlé, žen, kterým už není -náct, zralých žen, které už mají děti a pomohla jim vidět krásu v jejich přirozenosti. A tak jsem začala s projektem Real Women a doufala, že dokáži  pomoct ženám libovolného věku, postavy a konfekční velikosti najít odvahu předstoupit před fotoaparát a následně odejít s větším sebevědomím a pocitem, že jsou krásné a sexy.

jb_1

Jaké vidíš rozdíly mezi americkou a evropskou fotografií v obecné a pak v komerční rovině?

Mám v Evropě několik blízkých přátel a strávila jsem s nimi spoustu času diskuzemi o fotografii a fotografování. Jeden můj známý, který žije v Holandsku si mne najal, abych fotografovala svatbu jeho sestry a říkal, že v Holandsku jsou lidé mnohem ochotnější platit za svatební fotografie než za portréty. Často se setkávám s názorem že portréty si může každý dělat sám. Z návštěvy ČR také vím, že řada českých fotografů je frustrovaná z toho, že lidé neplatí za fotografie, ruší schůzky nebo prostě vůbec nepřijdou. Rozumím této frustraci, ale nejde jen o specifikum Evropy. Řada amerických fotografů si stěžuje na totéž. Ale to neznamená, že by nebyla řada úspěšných fotografů po celém světě. Dělat fotografii jako business není snadné a každá lokalita má svá specifika. Přesto věřím, že existuje cesta jak dosáhnout úspěchu, ať žijete kdekoli – pouze musíte najít lidi, kteří zaplatí za vaši úžasnou práci nebo za neopakovatelný kousek umění ve svém domově. Nebudu vám říkat, že je to snadné, protože dělat  business je výzva bez ohledu na obor, ale s dostatkem tvrdé práce a cílevědomosti jde dokázat cokoliv.

Vnímáš nějaké nové trendy v americké fotografii?

Věřím, že přichází nový trend, který vrací zejména portrétní fotografii zpět ke klasickému přístupu. Znám řadu fotografů a to nejen nováčků, ale i těch zkušených, kteří pro vytvoření velmi jasných až přeexponovaných snímků používají slunce jako jediný zdroj světla a kteří přidávají do snímků klasické barevné tóny pro navození retro atmosféry. Také dělám snímky tohoto typu, ale stále mám na paměti, že dobrá práce se světlem je jedním z nejdůležitějších stavebních kamenů fotografie a pokud budete mít správné světlo, je ve fotografii možné cokoliv.

Většina českých fotografů si stěžuje na krizi a nedostatek zakázek. Jaká je situace v USA?

Ekonomická situace nás zasahuje všechny, ale minimálně pro portrétní fotografy je v Americe stále ještě práce. Nabízíme víc speciálních akcí a slev a samotný fakt, že pracujeme v době krize neznamená, že by klienti neměli zájem o fotografování. Fotografie je stále pro řadu lidí velmi důležitá a jsou ochotni si na ni našetřit. Někteří klienti dokonce raději ušetří jinde, jen aby si mohli fotografování dovolit. Věřím, že bychom se měli zaměřit na stálou klientelu – lidi, kteří mají k fotografii vztah, kteří s námi chtějí dlouhodobě spolupracovat – a nabízet jim dokonalý servis, aby měli důvod se vracet. A musíme být víc kreativní, abychom zaujali nové klienty a získali si je. Já osobně jsem navzdory krizi v roce 2012 vydělala víc než v předchozím roce. Dokud bude fotografie důležitou součástí našich životů, klienti za ní budou ochotni platit.

jb_2

Je těžké se prosadit na americkém trhu? Dáváš přednost lokálnímu marketingu nebo se snažíš propagovat globálně?

Protože se pravidelně stěhuji, je pro mne velice těžké soustředit se pouze na lokální trh. Trávím hodně času propagací na celostátní úrovni. Často se také vracím do míst, kde jsem žila a nabízím tam třeba dva týdny portrétního focení. Mám klienty, kteří čekají až se vrátím a kteří mne doporučují přátelům a tím mi umožňují tento udržovat model. Mám také řadu klientů, kteří se někam přestěhovali a protože byli spokojeni s mou prací, najmou si mě, abych přijela tam kde aktuálně žijí a ještě mne doporučí přátelům. Takže trávím hodně času cestováním a fotografováním po celých státech. Nicméně největší profit mám samozřejmě z lokálních zakázek. Mám silnou klientskou základnu v Georgii a snažím se na to při propagaci nezapomínat. Můj marketing je velice jednoduchý – doporučení. Často také dávám fotografie na Facebook, aby je mohli vidět všichni známí mých klientů a poměrně velkou část klientů získávám i prostřednictvím internetových vyhledávačů. Web, blog a Facebook jsou dnes silnými propagačními nástroji.

A co tvoje volná tvorba? Máš nějaký nový projekt?

Právě teď nepracuji na žádném konkrétním projektu, ale cestování a fotografie je to, co vyplňuje můj volný čas. Neměla jsem v poslední době příliš času aktualizovat svůj cestovatelský blog www.jacquelynnbuck.blogspot.com, ale to neznamená, že necestuji. V říjnu jsem strávila deset dní v Kalifornii a pak jsem podnikla cestu z Los Angeles do San Franciska. Z této cesty mám řadu úžasných fotografií a těším se, až o nich budu psát na blogu. Také jsem pracovala na projektu 365 (jeden snímek každý den v roce) a to vše fotografováno iPhonem. Chystám se totéž zopakovat v roce 2013 a rozhodně budu dál hodně cestovat a tudíž budu mít hodně co ukázat.

Minulý rok jsi měla workshopy i v Praze. Jak se ti Praha líbila?

Praha je jednoduše úžasná! Nejvíc mne nadchlo, jak skvěle se prolíná staré a nové, velká metropole a Staré Město. A věřte nebo ne, jedla jsem zde několik nejlepších italských jídel v životě. Miluji období středověku a bylo pro mne úžasné navštívit město, které si z té doby zachovalo tolik originální architektury. Také jsem vyzkoušela nová jídla a užila si nakupování.

Připravuješ nějaké nové mezinárodní projekty?

Mám rozpracovaných několik amerických a několik mezinárodních projektů. V únoru budu lektorovat workshop portrétního svícení v Georgii, v březnu mám dvě přednášky na WPPI v Las Vegas, v dubnu budu spolulektorem mezinárodního fotografického workshopu, se kterým procestujeme jih USA a v květnu se chystám na cestu do Anglie, kde mám několik focení s klienty.

Na co se mohou fotografové těšit při zmiňovaném workshopu? Co může jih USA fotografovi nabídnout?

Jih USA je bohatý na historii a kulturu, nabízí řadu různých typů krajiny – od hor, přes borovicové lesy, od oceánu až po elegantní malá městečka. Pro mne je fascinující inspirací. Navštívíme řadu mých oblíbených míst včetně národního parku Great Smoky Mountains, který je snem každého krajináře. The Smokies, jak jim říkáme, nabízejí ty nejúchvatnější horské scenérie a možnost být velmi blízko k přírodě a divokým zvířatům, jeleny počínaje a medvědy konče. Západy i východy slunce jsou úchvatné a říčky s vodopády dávají obrovský prostor pro tvůrčí fotografickou práci. Navštívíme i nejslavnější jižanská města – New Orealans (LA), Greenville (SC), Charleston (SC) a Savannah (GA), která by měl navštívit opravdu každý, kdo zavítá na jih USA. Charleston a Savannah mají neopakovatelnou atmosféru klasických jižanských historických domů, malých obchůdků, vynikajících restaurací, parků a památek, které vypráví příběh Jihu. K tomu si přidejte říční parníky, pobřeží a domy stavěné na vodě a dostanete úchvatnou jižanskou scenérii. Jsou to města, která pomáhala budovat USA. Je to místo, kam přicházeli první osadníci z Evropy. Jejich historie zahrnuje nejen pirátství, války, hladomory, požáry a zemětřesení, ale je i ukázkou obrovského lidského odhodlání při hledání nového způsobu života až do konečného vítězství. New Orleans nabízí trochu jiný příběh Jihu – město není tak staré – ale je malebné a je to místo, kde se prolínají různé typy architektury, město, které nabízí příjemnou atmosféru a pravděpodobně ty nejlepší Gumbo a Beignets oříšky na světě. Naší poslední zastávkou bude Atlanta, jedna z největších jižanských metropolí, která nabízí řadu úžasných muzeí, bohatý noční život a centrum plné mrakodrapů. Specialitou je i Coca Cola muzeum, které by si neměl nechat ujít žádný milovník tohoto nápoje.

Jaký je tvůj oblíbený fotoaparát a které objektivy nejraději používáš?

Aktuálně fotografuji Nikonem D800 a miluji ho – má úžasný dynamický rozsah, je skvělý i za špatných světelných podmínek, ráda využívám video záznam a vyhovuje mi, že není tak těžký. Mám ještě D700, který používám jako záložní tělo. Mým nejoblíbenějším objektivem je Nikkor 70-200 2.8 VRII, protože má asi ten nejkrásnější bokeh ze všech a dává snímkům opravdový život.

Máš i nějaký atypický, historický  či jinak neobvyklý fotoaparát?

Když chci dělat  něco opravdu neobvyklého, tak sáhnu po svém fotoaparátu Holga. Je to takový legrační plastový fotoaparát, který fotografuje na 120mm film. Určitě si ho vezmu na cestu po jihu 🙂

A co si myslíš o fotografování iPhonem, které je teď tak populární?

Miluji fotografování iPhonem. Nikdy neopouštím domov bez svého iPhonu a podařilo se mi díky němu pořídit několik neuvěřitelných snímků. Nedávno jsem dělala workshop fotografování iPhonem jako součást většího výukového celku. Můžete se podívat na snímky, které jsem pořídila výhradně iPhonem a upravovala pouze na telefonu http://www.jacquelynnbuck.blogspot.com/2012/08/iphone-on-journey.html. Je to neuvěřitelný pomocník a používám jej mnohem raději než klasické kompakty.

Používáš raději PC nebo Maca? V jakých programech upravuješ svoje fotografie?

Jsem jednoznačně uživatelkou Windows a k úpravě fotografií nejraději používám kombinaci Adobe Lightroomu a Adobe Photoshopu. Dál někdy využívám celou škálu programů pro  vytváření textur a post-processing. Mezi mé oblíbené patří například Imagenomic Portraiture plug-in pro vyhlazování pleti, RadLab plug-in pro úpravy snímků a Life, Camera Actions pro textury..

Tomáš Tesař: Jak se fotí iPhonem

Ahoj Tome. Jsi velice činorodý člověk, ale řada lidí možná zná víc tvé fotografie než jméno. Můžeš se ve zkratce představit?

Po střední škole, nepřijetí na FAMU, několika různorodých zaměstnáních a civilce u handicapovaných dětí, jsem v roce 1996 začal jako píšící novinář v regionálním deníku. Posléze jsem „šéfoval“ i naší malé redakci o 10 lidech. Už tehdy jsem ale cítil, že mě více láká a zajímá fotografie, než písmenka:-)Později jsem ale nesouhlasil s některými plány vedení, takže jsem po 7 letech dal výpověď. Díky náhodě a prozřetelnosti jedné kamarádky jsem se krátce poté, začátkem roku 2003, ucházel o místo fotoprodukčního v tehdy velmi prestižním časopisu REFLEX. V něm působím dodnes jako stálý fotograf a je-li potřeba, zaskočím i ve fotoprodukci.

iphonefoto_1

Pamatuješ si, čím jsi fotil své první fotografie?

No jéje… Bakelitovým foťákem SMENA sovětské (dnes ruské) výroby, pochopitelně:-) Stál tehdy asi 290,- korun československých, pokud se nepletu. Později přišly na řadu zajímavější a kvalitnější Flefareta a Praktika.

 

Jaký máš vztah k instantní fotografii a třeba Polaroidu dnes?

Pocitově velmi vstřícný. Mám je rád a nevěřím, že jsou „mrtvé“. Naopak doufám, že jednou přijde jejich renesance. Z hlediska praxe jsem ale ten typ fotografa, co sní, ale skutek utek 🙁 Nemám na ně čas a svoji lenost se k nim zase vrátit obhajuji nedostatkem času a vysokou cenou materiálu.

iphonefoto_3

Poprvé jsme se potkali u tvého projektu iphonefoto.cz. Znamená to, že teď fotíš už jen iPhonem?

Kdepak, stále je možné mě občas potkat se zrcadlovkou NIKON D3S na krku nebo alespoň na rameni:-) Má-li být ale upřímný, matematicky sečteno a podtrženo dneska skutečně udělám více záběrů svým iPhonem 5. Pro časopis je ale nemohu používat tak, jak bych si přál. A je třeba přiznat, že ne na každý typ fotografování je mobilní přístroj vhodný.

 

Z tvého pohledu, může chytrý telefon nahradit fotoaparát v ruce profesionálního reportéra?

Neřekl bych, že ho může zcela nahradit. Stává se ale čím dál častěji silným partnerem profi přístrojů. A to i u významných světových fotožurnalistů. Stále více jich fotí alespoň některé svoje soubory nebo část snímků pro agentury a své magazíny a noviny právě mobilem. Tedy, iPhonem:-) Odhaduji, že se s tím budeme setkávat stále častěji. A moc doufám, že nejen v zahraničí, ale také u nás v Čechách.

 

Když se vrátím k iPhonefoto.cz. Proč právě iPhone? Je to nejlepší chytrý telefon pro fotografy?

Je to tak. Znám hodně známých a oceňovaných fotoreportérů, kteří pracují právě s iPhonem. Neznám žádného s jiným typem mobilu. Vysvětluji si to tím, že iPhone byl první. Nepochybně je to i proto, že kolem něho rychle vznikla velmi aktivní a silná komunita uživatelů. Ti lidé jsou kreativní a rádi experimentují. Grafici, typografové, tvůrci street artu, fotografové, novináři, bloggeři… Znám desítky blogů a webů, které se věnují iPhone fotografii. Neznám jediný, který by rozvíjel komunitu fotografů s mobily jiných značek. A pokud, není to v tak rozmanité a rozsáhlé míře.

 

A co třeba Nokia a její mobily s ultra vysokým rozlišením nebo optickou stabilizací?

Při vší úctě k Nokii – dlouhá léta to byl pro mě přístroj, který nikdy nikdo nepřekoná – tahle parta prostě strašně zaspala. A nedaří se jí ten útěk ostatních dohnat ani dnes. Tohle zkrátka vysokým rozlišením nebo stabilizací nezachráníš. Já věřím v příběh a uživatelsky přívětivý komfort. A ten iPhone má mimo jiné i díky mnoha skvělým aplikacím. Tak obrovskou kreativní platformu mi Nokia prostě nyní nenabízí. Řekl bych, že dnes není klíčové, jestli bude mít smartphone 8, 10 nebo 14 mpx rozlišení. Pro mě je argumentem jeho celková schopnost zpracování obrazu, možnosti používání přístroje a především pestrost a kreativita. Pominu-li konstrukci, design, ergonomii a podobně.

iphonefoto_2

Které aplikace by podle tebe měl iPhone fotograf používat?

Já jich mám asi 400…:-) Ale varuji všechny, kteří chtějí zůstat zdraví: Nezkoušejte mě následovat !!! Je to zbytečné, až úchylné:-) Ale vážně. U mě je to pochopitelně kvůli tomu, že se každou z doporučených a nových app snažím prověřit nebo alespoň krátce testovat. Abych je mohl doporučit a popsat na svém blogu o iPhone fotografii. Doporučoval bych ale vytipovat si čtyři, pět aplikací, které si prostě zamilujete a budete s nimi dlouhodobě tvořit. A dostávat z nich maximální možné výsledky. Zkrátka se soustředit na svůj styl a rukopis. To platí jak při samotném fotografování, tak editování snímků.

 

A co si myslíš o přídavných čočkách typu olloclip?

Konkrétně OLLOCLIP je fajn. Já těmhle doplňkům celkem fandím. Je to další možnost, jak se pokusit tvořit po svém. Najít si díky tomu vlastní cestu. Ke všemu mě fascinuje, kolik různých nápadů a konstrukčních pokusů se kolem iPhone fotografie objevuje. Považuji to za další důkaz toho, že ta „krabička“ od Apple zkrátka nenechává lidi v klidu a provokuje je ke kreativním činům.

 

Kromě blogu děláš i workshopy iPhone fotografie. Kdy v nejbližší době nějaký bude?

Teď jsme měl jeden v lednu, další se konají na festivalu iCONPrague ve dnech dnech 15. a 16. února 2013 v prostorách Národní technické knihovny v Dejvicích. Mimochodem, tam poprvé kromě iPhone fotografie budu prezentovat i workshop iPhone Art. Což je takový příbuzný žánr:-) Další se mi snad povede připravit na březen. Všechno závisí na zájmu lidí. iPhone fotografie je u nás ještě stále „v plenkách“. Je ale fakt, že poslední dobou je zájemců více a lidé stále častěji vyhledávají i můj blog. Moc mě to těší a inspiruje v další práci.

 

Řada fotografů nemá ráda mobily, protože tvrdí, že degradují fotografii. Co bys jim vzkázal?

Doufám, že má odpověď nikoho z nich neurazí. Ale popravdě řečeno…Degradace fotografie, o které v souvislosti s mobilními telefony spousta kolegů mluví, začala už mnohem dříve. Pro mě osobně s nástupem digitální fotografie jako takové. A vytvořením softwarů pro úpravu digitálních snímků. Ať si každý sáhne do svého svědomí. Kde bychom byli bez všech těch Photoshopů, Zonerů nebo třeba Aperture ? Viděl jsem spoustu skvělých snímků, které autor vyfotil mobilem a nijak je dále nezpracovával. Stejně tak jsem ale během své praxe narazil na spoustu fotek, z nichž byl „cítit“ zásah Photoshopu na sto honů:-) A to i v soutěžích. To není kritika. Pouze realita. A já jsem zastáncem toho, ať si každý používá k fotografování nástroj, který mu vyhovuje. V běžné digitální fotografii vznikají každý den tuny mizerných s spousta skvělých záběrů. V mobilní fotografii je to stejné. Jen je to ve větším objemu a díky velkému počtu uživatelů na ně narážíme častěji a téměř všude kolem nás.

 .

Jirka Šiftař – český Instagramový král

Ahoj, Jirko! Dá se asi říct, že jsi známější jako @jeera v cizině než jako Jirka Šiftař doma. Můžeš se ve zkratce představit?

Narodil jsem se a větší část života strávil v Opavě, kde jsem vystudoval stavební průmyslovku, sloužil vlasti, dělal muziku, moderoval v rádiích, živil se věcmi okolo počítačů a hlavně tvorbou digitálních médií. Posledních 6 let jsem strávil v Anglii, designováním software, studiem souvisejících vysokých škol a taky instagramováním.
jsiftar_1

Jak se stalo, že kluk z Opavy se odstěhoval do Londýna?

Těch důvodů bylo hodně, od únavy Kocourkovem po touhu po nových výzvách. Asi nejvíc mě zajímalo, jestli se dokážu prosadit v jiné kultuře a změnit, co se mi na mě nelíbí. V Londýně jsem ale teprve rok a půl, předtím jsem žil na jihu, v příjemném přímořském městě Bournemouth.

Vím, že jsi byl jedním z velmi raných uživatelů Instagramu. Kdy přesně jsi s ním začal a co tě k tomu vedlo?

První instagram jsem postl asi tak 5 hodin po jeho uvedení 6. října 2010. Přivedla mě k němu RSS čtečka. Zpočátku jsem jen experimentoval a snažil se přijít na to, co mě na tom má bavit. Za měsíc jsem zjistil, že mě baví fotit a dostávat k tomu zpětnou vazbu.
jsiftar_2

Dnes jsi pravděpodobně Čechem s největším počtem followerů na Instagramu. Kde se skrývá tajemství popularity v této sociální síti?

Je to asi hodně různých aspektů, které je třeba vybalancovat. Různí populární instagrameři na to šli jinak, takže univerzální recept neexistuje. Já se o ten svůj podělím na workshopu v rámci konference iCON, každopádně pokud Instagram uchopíte jako platformu pro svou kreativitu, baví vás bavit a jste originální a komunikativní, budete na dobré cestě být i populární.

Máš pocit, že u Instagramu víc záleží na fotografických dovednostech, líbivých úpravách nebo strategickém uvažování?

Viděl jsem hodně různých přístupů, sledoval i podnikal různé „spolupráce“, shout-outy, bavil se s mnoha zapálenými, dokonce i profesionálními instagramery. Instagram je to, co si z něj pro sebe uděláte. Postujte jakkoliv kvalitní nebo líbivé fotky chcete. Pokud ale chcete stabilně získávat nové followery, musíte určitě zapojit všechny jmenované složky.
jsiftar_3

Nemrzí tě někdy, že ty věnuješ Instagramu spoustu práce a úsilí s tím, že ve výsledku máš stejnou popularitu jako třeba popové hvězdy jejichž fotografie jsou dost pochybné?

Každý ať si na Instagramu dělá co chce a pokud jej celebrity berou jako další kanál sebepropagace, těžko jim v tom bránit. Civilní náhled do jejich života může být nakonec i zajímavý. Určitě by mě frustrovalo, kdyby značky a celebrity vyválcovaly i to málo dobré z PopPage, ale věřím, že Instagram si je toho vědom a sám o takovou situaci nemá zájem. Víc mě štvou blbosti postované a lajkované miliony náctiletých, kteří z Instagramu dělají jen další odkladiště internetového odpadu. Už aby si našli jinou hračku.

Dá se nějak na instagramové popularitě jako takové vydělávat?

Dá. Já se snažím udržet si Instagram jen jako hobby, a tak většinou přijímám jen nabídky, které mi umožní fotit na zajímavých místech, kam bych se asi jinak nedostal, kdy výsledek tak nějak zapadne do mého stylu a které mě nenutí dělat něco co nechci. Naštěstí brandová a PR kultura v Británíí je v tomhle na skvělé úrovni, takže agentury většinou dělají, co vám na očích vidí a každá taková kampaň je příjemnou a zajímavou zkušeností. Často mí followeři ani nepoznají, že fotka, kterou lajkují, vznikla díky nějaké značce 😉
Abych ale odpověď na otázku i zobecnil, setkal jsem se už se třemi instagramery, kteří to pojali velice profesionálně a založili si firmy, nebo lépe agentury, jejichž hlavním propagačním kanálem je Instagram. Nakolik se jim bude dařit si netroufám odhadovat, ale pakliže se naplní předpovědi o stoupajícící důležitosti vizuálního sdílení a Instagram se stane „vizuálním Twitterem“, můžou být jejich agentury velice úspěšné.

Mimochodem, ty pro Instagram fotíš iPhonem nebo fotoaparátem? Fotíš i něco, co není určeno pro Instagram?

Za fotkama vyrážím cíleně, o víkendech, takže beru foťák (malá zrcadlovka Nikon D3100), který mi dává větší tvůrčí volnost a taky fotím primárně pro svůj archiv. To nejlepší co vznikne jde na iPhone, kde si užívám „hraní“ si s editací. Samozřejmě nemám problém postnout fotku vyfocenou iPhonem, když u sebe nemám jiný foťák. A čas od času za mnou někdo přijde, že se mu líbí můj styl na Instagramu a chtěl by něco nafotit pro jiné médium. Pokud mám čas a kouká z toho krom honoráře i zábava a zajímavá zkušenost, nebráním se 🙂
jsiftar_4

Máš za sebou nějakou zkušenost i s klasickou filmovou fotografií, focením na skleněné desky nebo jak jsi vlastně začal fotit?

Když jsem byl kluk, fotografování bylo jedním z nemnoha tolerovaných koníčků. Můj táta měl černou komoru, zvětšovák a vyučoval chemii, takže mi dal asi v deseti letech dvouokou sovětskou zrcadlovku Ljubitel a zasvětil mě do vší té magie, od míchání ustalovače, po žehlení lesklých fotopapírů. S pubertou pak přišly jiné koníčky a k „cvakání na dovolených“ mě pak zase dostala až mobilně-digitální evoluce. Díky Instagramu jsem se pak do focení znovu opřel a dělám si teď zálusk na různé větší foťáky.

Vím, že jsi o sobě prohlásil, že jsi vizuální populista. Znamená to, že Instagram je jakési svérázná POP-kultura nebo ho vnímáš jako jakoukoli jinou formu fotografie (umění)?

Nepovažuju se za fotografa a už vůbec bych se nenazval umělcem. Věci, které dělám nezobrazují nutně realitu, ale spíš svět, jaký by se mi líbil. A podle počtu followerů hádám, že by se takový líbil i mnoha dalším lidem. Název „vizuální populismus“ to myslím dobře vystihuje.
Instagram vnímám jako výkladní skříň mobilní revoluce ve fotografii a sdílení. Výsledek vaší kreativity můžou během pár minut vidět desetitisíce lidí. A můžou se k němu vyjádřit. A můžou jím být ovlivněni do té míry, že jim to změní život. Jestli jednou historie vyhodnotí Instagram jen jako popkulturní exces či další formu fotografie, se teprve ukáže. Já věřím, že jsme svědky něčeho ohromujícího.

Vím, že 15. února přijedeš do Prahy na iCON. Co návštěvníkům nabídneš, když se na tebe přijdou podívat?

Předvedu svoje editační postupy a zásady ohledně „focení do čtverce“. Účastníkům svého workshopu pak nad to nabídnu i komplexní know-how, získané dvěma a půl lety hard-core instgramingu. Strategie, nástroje, postupy, tipy, doporučení co dělat, co určitě nedělat… zkrátka dozví se to, na co jsem si musel dlouho a pracně přicházet sám 🙂

Na závěr. Můžeš doporučit jednu konkrétní aplikaci, která podle tebe může hodně pomoct k hezkým fotkám z iPhonu?

Jenoznačně Snapseed.

.

Beseda se Štěpánkou Bieleszovou v Leica Gallery

Leica Gallery pořádá již 26. listopadu velice zajímavou besedu o historii a současnosti české fotografie. Hostem bude Štěpánka Bieleszová, kurátorka olomouckého muzea umění. Těšit se můžete na povídání a ukázky děl Drtikolem počínaje a současnými autory konče. Více informací najdete v tiskové zprávě níže:

Beseda s kurátorkou Muzea umění Olomouc o proslulé fotografické sbírce, která zahrnuje více než 7000 děl. Leica Gallery Prague, v pondělí 26. 11. 2012 od 19 hodin. Rezervace míst na e-mailu ik@lgp.cz. Besedu pořádáme bez výběru vstupného.

V rámci sbírek olomouckého Muzea umění patří kolekce fotografie k těm mladším. Systematickému sběratelství fotografie se instituce věnuje od 60. let minulého století a v současnosti soustřeďuje více než sedm tisíc exponátů z různých časových i stylových období.

Pionýrské doby fotografie bohatě dokumentuje tvz. Machytkova sbírka – obsáhlý konvolut daguerrotypií, chromofotografií a raných amatérských i kabinetních fotografií. Období 20. a 30. let s úspěchem reprezentují snímky Františka Drtikola. Období mezi válkami vyplňují práce Josefa Sudka, Josefa Bartušky či Otakara Lenharta. Široký záběr trendů 2. poloviny 20. století od civilismu přes strukturální experimenty až po op artové a lettristické experimenty bohatě dokladují především snímky skupiny DOFO. Jan Svoboda či Marie Kratochvílová představují minimalistické tendence v české výtvarné fotografii. V 90. letech se ve sbírce začal formovat celek fotografií akční tvorby, dokumentací performancí, body a land artu. Kolekce zahrnuje tvorbu průkopníků (P. Šembera, K. Miler, M. Knížák, O. Hanel, J. Toman) i pokračovatelů (I. Kafka, V. Havlík). Koncept 70. a 80. let dokladuje například tvorba D. Chatrného či M. Pally. K výraznému doplnění sbírky přispěly akvizice z výstavní přehlídky Česká a slovenská fotografie 80. a 90. let (fotografové skupiny Bratrstvo, T. Stano, V. Cigler, V. Stratil, M. Kern, E. Brikcius ad.)

Štěpánka Bieleszová
Od roku 1996 kurátorka výstav Muzea umění Olomouc.
Kurátorka sbírky kresby (1996–2000); kurátorka sbírky fotografie (2007–2012). Autorka fotografický výstav a katalogů. Od roku 2009 kurátorsky vede Galerii Café Amadeus, která se soustředí na podporu tvorby začínajících a mladých fotografů (Arkadiusz Gola,
Svatopluk Klesnil, Jitka Horázná, Andrej Balco ad.).

Výběr z bibliografie:
Štěpánka Bieleszová, Miloslav Stibor. Fotografie, Muzeum umění Olomouc, Olomouc, 2007
Ladislav Daněk – Štěpánka BIeleszová, Jaroslav Vávra. Lovec obrazů, Muzeum umění Olomouc, Olomouc 2011
Štěpánka Bieleszová, Civilizované iluze. Sbírka fotografie Muzea umění Olomouc, Muzeum umění Olomouc, Olomouc 2012.

Zlatý Ksandr

George Jiří Ksandr patří mezi mé oblíbené fotografy a je jedním z těch, kteří šíří dobré jméno české fotografie po celém světě. Naposledy jsem se s ním setkal na 9Ave v New Yorku a zrovna připravoval vernisáž na Manhattanu. Nyní se na jeho prace můžeme těšit v Plzni. Konkrétně půjde o výstavu v galerii Visio Art Gallery od 5.10. do 26.10.2012.

 

.

Výstava: Alena Dvořáková a Viktor Fischer – Praha a voda

Na dobu necelého roku se autorský tým zaměřil, na základě uděleného Grantu Prahy Czech Press Photo, na zachycení fenoménu vody a její roli v životě obyvatel Prahy. Výsledky práce budou vystaveny od pátku 16. listopadu 2012 až do konce ledna 2013 na Staroměstské radnici v Praze. Výstava Praha a voda  bude otevřena pro veřejnost denně (s výjimkou 24.12.) od 10 do 18 hodin.

Alena Dvořáková (1970) a Viktor Fischer (1967) jsou autorskou i partnerskou dvojicí. Absolvovali katedru fotografie Filmové a televizní fakulty Akademie múzických umění v Praze a od roku 1992 fotografují jako tým. Nerozdílně se stali nositeli řady cen či grantů. Považují to za posílení zviditelňování problémů, kterým věnují svůj čas. V soutěži Czech Press Photo získali postupně 19 ocenění včetně tvůrčího stipendia k zachycení proměn metropole. Grant Prahy Czech Press Photo 2011 jim pomohl v roční práci na tématu Praha – velkoměsto a voda. Navazují tak na své předchozí náměty, ve zkratce dostupné na adrese www.afisphoto.com.

V této souvislosti je třeba připomenout zejména album Voda (2010), ukazující živel podmiňující existenci lidstva způsobem, vedoucím k současné práci. Ve městě je však role vody natolik jiná, že v uchopení látky nedochází k opakování.

Nakladatelství KANT tandemu vydalo rovněž obsáhlou monografii Misie (2004) o záchranné síti pro chudé a nemocné obyvatele z problémových oblastí čtyř světadílů. Autoři realizovali desítky vlastních výstav a účastnili se mnoha kolektivních projektů, od roku 2006 zvláště s fotografickou agenturou CHOICE images, jejímiž spoluzakladateli jsou. Vedl je k tomu souběh zájmů ohledně komunikace s elektronickými médii, časopisy, nakladatelstvími či kulturními institucemi.

Alena Dvořáková a Viktor Fischer iniciovali putovní přehlídku Propojení obrazem s podtitulem Česká humanitární fotografie 1990–2000. K ní přizvali osm kolegyň a kolegů s přesvědčením, že fotografie je vhodným nástrojem služby humanitárním cílům. Stejně jako v přípravě nejnovější kolekce vyzývali k „uvědomování si problémů světa, společnosti, nás samotných a nalézání jejich řešení“. Vyznívá to jako lapidární charakteristika jejich vlastních motivací a záměrů.

Obrazové soubory Aleny Dvořákové a Viktora Fischera jsou vždy vystavěny do vyprávěcí struktury, kde je sice každý snímek vizuálně soběstačný, ale všechny dohromady utvářejí celek, v němž se vzájemně umocňují. Formálně sahá záběr sociologizujících látek od klasického uchopení po výraznou stylizaci, k níž patří i černobílé zpracování, podporující estetickou jednotu cyklu..

Fotografie pro nadaci Leontinka

Nadace Leontinka je úžasná organizace, která neúnavně již řadu let pomáhá zrakově postiženým dětem a studentům do 25 let v jejich osobním rozvoji a přípravě na životní uplatnění. Pokud se o ní chcete dozvědět víc, tak se podívejte na www.nadaceleontinka.cz.

 

Proč o nadaci píši? Protože letos již po sedmé bude pořádat aukci nádherných fotografií celé řady špičkových českých fotografů ve prospěch  zrakově handicapovaných dětí. Aukce proběhne 19. listopadu od 19 hodin v hotelu Interconinental v Praze. Pokud máte rádi fotografie a nebojíte se svým chováním pomoct lidem, kteří to potřebují, vřele doporučuji se aukce zúčastnit.

 

Je ctí videocastu 4FOTO.cz být jedním z mediálních partnerů akce, a pro mne osobně je velkou poctou, že jeden z mých snímků bude dražen. Konkrétně se jedná o Sunset walk v rozměru 40x40cm. Pokud nebudete mít cestu do Prahy a nebo nebudete mít čas na aukci, nabízím Vám ještě jednu možnost:

 

Níže najdete zmíněnou fotografii v rozlišení 1600×1200 bodů, kterou si  můžete stáhnout a použít dle vlastního uvážení, třeba jako pracovní plochu na svém počítači. Na oplátku ze svého mobilního telefonu pošlete SMS na tel. číslo 87777 ve tvaru DMS LEONTINKA, čímž nadaci přispějete 27Kč. To je fér ne?

Sunset Walk

Fotografie: Sunset Walk
Autor: Jan Březina
Rok pořízení: 2011
Rozměr: 1600x1200bodů


.